To je poměrně často kladená otázka. Mnoho lidí si myslí, že tomu tak skutečně je. Není. V naší republice se udává životnost klasických zděných staveb 100 let. V tomto měřítku jim dřevostavba může plně konkurovat. Dřevostavba je opravdu srovnatelná se stavbami z jiných materiálů. Závisí ovšem na kvalitě provedení té určité stavby. Obecně lze říci, že dnes stavba (i dřevostavba) dříve zestárne v oblasti morální, než funkční. Jen stěží si dokážeme představit, že bychom bydleli nebo pracovali ve stavbě například 70 let staré, aniž by prošla sebemenší rekonstrukcí.

Dřevěné domy se stejně jako zděné stavějí na základové betonové desce s izolací. Všude je nutná hydroizolace. Dále se používají parozábrany v obvodových stěnách, střešních a stropních konstrukcích tak, aby nedocházelo k jejich porušení třeba během instalací inženýrských sítí.

Materiály používané při výstavbě dřevostavby mají vnitřní strukturu z přerušovaných vláken, jak dřevo, které má letokruhy, jež jsou mezi sebou přerušeny růstem, tak i kamenná vata, která se skládá z jednotlivých na sebe slisovaných vláken, takže nepodporují přenos zvuku, vlnovou délku zvuku rozkládají. Naopak např. polystyren je vyroben z kuliček, po kterých zvuk „klouže“, takže se zvuk lépe přenáší. Použitím výše zmíněných materiálů dochází k dobré jak zvukové, tak i tepelné izolaci.